Vrtulník

Dne 20.2.2016 se dostavil spolek HHP ve spolupráci s regionálním muzeem ve Vysokém Mýtě a hejtmanem Pardubického kraje JUDR. Martinem Netolickým na místo, kde se 12. října 1968 zřítil polský okupační vrtulník SM-2. Asi týden nazpět zde byli jak říkají "na procházce" dva hledači, kteří tento vrak vrtulníku našli.  Po asi pětihodinové akci se spolku HHP za účasti pracovníků muzea a dvou zmíněných hledačů podařilo najít další části zříceného vrtulníku a také pár kusů nevybuchlé munice, které však s vrakem vrtulníku nesouvisí. Na zajištění munice byl přivolán pyrotechnik. 
Odkaz na reportáž ze zpravodajství České televize - zde

   

 

Havárie polského vrtulníku SM-2 ev.č. 2021 dne 12.10.1968

Je právě 21.8.1968. Operace Dunaj je v plném proudu. Československá republika je právě obsazována vojsky Varšavské smlouvy. Nejen Rudá armáda, ale i armády NDR, Polska, Bulharska a Maďarska postupují k větším městům a kontrolují důležité dopravní uzly.  

Na území republiky pronikají i tanková vojska Armády PLR. Ze směru od Krnova do vnitrozemí postupují i jednotky 10. tankové divize. Za nimi se přesunují i jednotky, které jim poskytují podporu a týlové zabezpečení. Mezi nimi jsou i kurýrní vrtulníky SM-2 z 56. vrtulníkového pluku (56 Pułk Śmigłowców).

Na odpoledne 12.10.1968 je naplánován kurýrní let pro potřeby 10. tankové divize z České Rybné do Šumperka. Je připraven stroj SM-2 evidenčního čísla 2021 ze stavu 56. vrtulníkového pluku. Pilot mjr. Stanislaw Boczar a pasažéři mjr. Jan Cakala a Wanda Kopanowska startují v 15:55. Plánovaná výška letu je 200-300m. Během letu se zhoršuje počasí a po dvaceti minutách, u obce Cotkytle, se pilot vrtulníku rozhoduje pro návrat. V tu chvíli mraky olizují vrcholky okolních kopců. Vrtulník tedy mění směr na Lanškroun. Ve výšce 300m přelétá přes město a blíží se k hřebení Hřívy táhnoucímu se mezi Lanškrounem a Českou Třebovou. Bohužel v nedostatečné výšce. I na upozornění mjr. Cakaly se pokouší vrtulník zdvihnout výše, ale i tak dochází k zachycení stroje o vrcholky stromů. Vlivem toho vrtulník mění směr letu vpravo a znovu zachytává vyrovnávacím rotorem o stromy. Ocasní vrtulka je poškozena, tím ztrácí svou funkci, neovladatelný vrtulník se otáčí o 180° a dopadá z výšky korun stromů na pravý bok. Je 16:27. Podle polských zdrojů není nikdo vážně zraněn. Mjr. Boczar spolu s mjr. Cakalou vyprošťují z trosek letounu Wandu Kopanowskou, která během pádu omdlela. Po chvíli trosky začínají hořet…
Invazní vojska NDR, PLR, MLR a BLR opustila území naší republiky do 4.11.1968 tedy cca do 3 týdnů po havárii.  Oficiální hlavní příčinou havárie byly zdravotní a psychická indispozice pilota, pravděpodobně způsobená nadýcháním se oxidu uhelnatého unikajícího z kamen ve stanu, kde pilot přespával.

 

 

TTD:

PZL SM-2 byl lehký víceúčelový užitkový vrtulník s třílistým nosným rotorem o průměru 14,33m a třílistým tlačným vyrovnávacím rotorem. Pohonnou jednotkou byl 7 válcový hvězdicový motor Lit-3 o výkonu 422 kW. Vrtulníky bývaly vybavovány přídavnou palivovou nádrží o objemu 140 litrů na levé straně trupu. Dolet s přídavnou palivovou nádrží byl 500km. Transportní verze vrtulníku byla určena pro přepravu celkem až 5 osob (pilot + čtyři cestující).

Typ SM-2 vychází ze sovětského vrtulníku Mil Mi-1, který byl v Polsku vyráběn licenčně jako SM-1. Hlavní změnou byla úplně nová přední část letounu. Kabina byla oproti Mi-1 prodloužena, nos letounu dostal nový tvar. Bohužel SM-2 nebyl tak výkonný, jako Mi-1 a u pilotů nebyl moc oblíbený. 

 

    

 

Byl vyráběn v letech 1960–1963 polským leteckým závodem WSK PZL Świdnik. Je také znám pod označením WSK SM-2. Celkově bylo vyrobeno pouze asi 90 strojů (různé zdroje uvádějí různá čísla mezi 85 a 91). Naprostá většina vrtulníků skončila v polské armádě, kde složila až do začátku osmdesátých let. Poslední kus byl ze služby vyřazen v roce 1981. Několik kusů provozovalo polské námořnictvo, ministerstvo vnitra a také letecká záchranná služba. Tento typ byl plně nahrazen vrtulníkem Mil Mi-2.

Do tehdejšího Československa byl exportován jeden kus SM-2, který sloužil v leteckých jednotkách Ministerstva vnitra (OK-BYK). Posléze létal pro potřeby Slov-Airu.

 

      

                                                                                                                                    Pavel Pecina (HHP)

 

Zdroje:

Rudé hvězdy nad Československem 1968–1991, Část 1, Aleš Hottmar, Stanislav Mackovík

www.vrtulnik.cz;  http://www.sm-2.prv.pl/http://www.airvectors.net/avmil4.html;https://cs.wikipedia.org

 Album, kde budou postupně přibývat fotografie nálezů částí zmíněného vrtulníku.

 

TOPlist